Chalva je v našich končinách stále velice exotický a víceméně neznámý pokrm. Přitom v mnoha zemích světa je chalva takřka synonymem pro sladkost. To ostatně není žádnou náhodou, název chalva pochází z arabštiny, konkrétně ze slova hilwa, které v překladu znamená sladký.
A o čem že tu vlastně mluvíme? Chalva je v podstatě výluhem různých rostlin, které obsahují saponiny, a ten je smíchaný s roztokem z cukru a dochucený sezamovou pastou.
Zejména v zemích bývalého Východního bloku – v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině – je sezam někdy nahrazován slunečnicí či různými ořechy. Před druhou světovou válkou byla chalva vyráběna dokonce i v tehdejším Československu, ovšem v jejím průběhu byla výroba zastavena, a až dodnes nedošlo k její výraznější obnově.
Nicméně tradiční orientální chalva je připravována ze semínek sezamu. V Turecku mluvíme o chalvě jako o helvě. A právě v Turecku můžeme narazit také na některé jiné obměny tradiční receptury, kterou prý znali již Sumerové. Setkat se můžeme například s přidáváním vaječného bílku, díky čemuž by měla být chalva křehčí a chutnější.
Samotná neochucená chalva však není příliš sladká, ačkoliv vzhledově může připomínat třeba turecký med. Proto je k mání mnoho ochucených variant, z nichž každá propůjčuje sezamové pastě odlišný nádech. Lze tak narazit na pistáciovou chalvu – ta je také v Turecku nejpopulárnější a nejdražší – čokoládovou chalvu, nebo třeba vanilkovou i pomerančovou.
V naší nabídce naleznete několik příchutí, včetně pistáciové a kakaové. Všechny chalvy jsou dovážené z Turecka a obsahují čerstvé ingredience. Pokud tedy chcete ochutnat orientální sladkost pro nás netypickou, turecká chalva je pro vás tím pravým.